V sobotu jsem já a Schwaboid podnikli cestu na Vysočinu, jednak jsem potřeboval pomoci na zahradě a jednak jsme se chtěli odreagovat od všedních starostí.
Hned na začátku nutno podotnout, že Šváb se už ráno malinko vzpínal, když jsem ho nutil cestovat se mnou v dodávce, ale nakonec podlehl přívalu mých argumentů, přoč pojedeme právě tímto vozem. Celou dálnici prosazoval zastavení "u nějaké pumpy s pekárničkou", ale jelikož jsem chtěl mít, tu hnusnou děravou polní cestu s maskovacím názvem "D1", rychle za sebou, hledali jsme "pekárničku" až po sjezdu u Humpolce - no k velké nelibosti Schwaboida, jsme žádnou nenašli. Vzal tedy zavděk kafem s automatu a těšil se do Pelhřimova.
Tam na náměsti byla krásná pekárnička i s pěknou pekárnicí, takže jsem se uvelebili u stolečku. Za chvíli jsem musel jet vyřídit něco po Pelhřimově a Šváb se rozhodl, že počká na náměstí u kašny. A jak si tak spokojeně sedí a vyhřívá se na sluníčku, zničeho nic se odněkud vynořili dvě děti i s maminkou. Kam jinam si to mohli namířit, než ke kašně, ke Švábovi. Dotyčná maminka, jak už to maminky dělávají, se naprosto bezelstně rozhodla, že na chvíli nechá své děti prosadit si své místo na zeměkouli. Dětičky si okamžitě zvolili za svoji oběď nebohého Schwaboida a bez varování, na něj začali s bezprostřední blízkosti řvát intenzitou lodní sirény. Kdo, jinak mírumiluvného Švába zná, dovede si v tu chvíli představit jeho vztek a zuřivost, proti které je býk v aréně mazlivou kočičkou. Naštěstí jsem se v tu chvíli již vracel na náměstí a osvobodil jsem ho, od smrtícího útoku. Chvíli se uklidňoval v autě a já mu líčil krásu zahrady, kam jsme jeli.
Před vjezdem na zahradu, Švábovi už trochu pookřálo a tak se rozhodl zahrát si na greenpeace a protestoval, proti prořezávání stromů lemujících příjezdovou cestu. Tak jsem prořezal jen nejnutnější větve a začal couvat na zahradu. To se mu zase nezdál můj způsob couvání a prohlásil, že už mu stačila příhoda když jsem couval s H2 a přerazil stromek a připoutal se a zapřel nohama do sedadla. Když jsme bez problémů zacouvali k vratům a uvítala ho sousedovic ovečka, bylo všechno dnešní příkoří zapomenuto a Šváb zářil zase jako sluníčko a pomohl mi i s měřením na zahradě (viz foto).
Sobotní odpoledne, jsme se ještě potkali s Radym, který vezl na podvalu auto z Brna do Prahy, vydařilo se neočekávaně i počasí, samozřejmně pár černých chvilek se Švábovi ještě přihodilo, ale jelikož jsme den zakončili návštěvou Frenka v Hořepníku a prohlížením a debatováním o Scorpiích, hodnotlili jsme já i Šváb sobotní akci na výbornou.
už u jeepers creepers sem měl prdel staženou 